Kvalifikace 2018

Kvalifikace na EO a AWC jsou za námi, a jak pro nás dopadly? Nekvalifikovali jsme se.

To, co na začátku může znít smutně, končí neuvěřitelnou radostí a slzami v očích! A přesně tak se i vyvíjel náš druhý kvalifikační víkend v Přerově. Tentokrát to bude ale trošku delší 🙂

V sobotu se nám nedařilo, hloupé chyby, zbytečné diskvalifikace, kdy jsem vypla buďto já nebo Chase. Pobrečela jsem si, protože jsem vůbec netušila jak dál. Za poslední rok jsme se oba neuvěřitelně posunuli, já už nejdu na start se ztuhlýma nohama, s hlavou plnou myšlenek „jak dopadne ten placatý out na 15tce“, snažím se být tady a teď. O Chase se už nebojím před startem, neřešíme věci okolo, na odložení a dalších milion věcí se mohu spolehnout. Ovšem ani to někdy nestačí, protože si taky musíte věřit! A to mi tam hodně chybělo. Jak řekla moje kamarádka Eliška „Ty běžíš, jako kdybys očekávala, co se pokazí a ono se to prostě fakt pokazí!“ A tak se to prostě v sobotu pokazilo. Poslední běh jsme už šli vabank, spousta placatých outů … to, že Chase nedal jeden, který byl ultra složitý, to bych pochopila, ale že mine zeď, která byla rovně? 😀 Prostě když se daří, tak se daří. Nakonec jsem ho ještě poslala do sbíhačky a úplně špatně informovala o tom, co se má dít potom, takže jsme si mohli v cíli podat ruce 🙂
Věděla jsem, že pokud se chceme kvalifikovat alespoň na EO, tak musíme dát dva běhy čistě se super časem… ale dát dva běhy čistě ze tří, když jsme předtím těch devět možností docela slušně projeli? Nereálné! Ale zjistila jsem, že to nám vlastně sedí nejvíc. Když nemáme na zádech „to byste měli dát“, ale „tohle je výzva“. Tak jsme do ní šli!
A výsledek?
První nedělní jumping NEJ ČAS, 2 tyčky – jedna Chasova a jedna moje, protože jsem jednoduše zapomněla po změně handlingu v trati na dálku (to uvidíte i ve videu), a pak už jsem ho nevedla hezky na out za ní. Ale chápete to? My bychom ten čas ještě stáhli!
Druhý nedělní běh – agility od Sari Mikkila na začátku výzva jako blázen – dva outy za sebou, ale jak se to říká „kdo se bojí, s… v koutě“? Tak jsem tam prostě ty dvě záda narvala a podařilo se! Bohužel nám spadla jedna laťka po dálce, kde jsem už příliš utekla pryč, ale pak jsem stihla záda za kladinou? Ano, zóna byla velmi těsná, ale co chtít víc, když jsme momentálně udělali pauzu ve sbíhačkách a zastavovala jsem jen na závodech 🙂 No a co z toho bylo? Opět NEJ ČAS! Nechali jsme za sebou nejlepší světové týmy! Z toho budu žít opravdu ještě dlouho! 🙂
V posledním jumpingu od Slávky jsem věděla, že už nemáme šanci, takže jsme si ho šli užít! A užili! I přes výlet z tunelu a po dálce jsme VYHRÁLI s 2. NEJ ČASEM!

Co tedy chtít víc? Ano, jedna tyčka rozhodla, že na European Open pojedeme podívat jen jako diváci, ale ten pocit si budu v sobě schovávat ještě dlouho!

A kvalifikace na Mistrovství České republiky?

Poslední kvalifikační víkend na MČR jsme si velmi užili a KVALIFIKOVALI JSME SE! 🙂
První den nám štěstí konečně přálo – prvni beh (jumping) s jednou tyckou, 3. nej cas! A druhy beh (agility) 2. misto!!!
Uvidíme se tedy v září v Přerově! 🙂